po kliknuti se obrázek zvětší


DO HRONOVA NA DVOJKOLE 2005

Je 4.8. 2005 7:00 a vyrážím se Zdeňkem na tandemu z Otnic do Hronova. Je 14 stupňů, po dešti a zamračeno, ale doufáme - přesněji našim zbožným přáním je, ze nebude pršet.
Naší první zastávkou je Lipůvka, kde na 30 min. rádi měníme sedla za židle a po snídani, která vážně bodla pokračujem dál.
Jedem stále proti větru a je šílenej provoz, jedem po krajnici a kamiony nás div nevytlačují i odtud, zlobí nás řazení a k tomu všemu Zdeňka začíná bolet v uchu.
Je 11, vjíždíme do Letovic a hledáme cykloservis. Nacházíme ho na Tyršově ulici, pan Kalina nemá sice čas, ale má obrovskou vůli a vynáší stojan ven, seřizuje nám velblouda přímo před prodejnou na chodníku a za chvíli je hotov. Ze zvědavosti jestě zkouším přilby a objevuji jednu, která mi padne jak ulitá, budu si na ni ale muset jestě něco půjčit od Zdeňka, protože stojí 1600 kč, ten, aby mu nefunělo do uší ještě bere vázací čelenku za 90 Kč a za to vše včetně seřízení platíme 1590 Kč. Nevěřícně podotýkám, že se pan Kalina mýlí, ale ten my s úsmevěm říká, že je to tak dobrý, malý klučina, co je tu s ním nám ještě doleje vodu do lahví a pokračujem v krasojízdě :).
Přehazka už je o mnoho lepší, ikdyž to stále ještě není naprosto idealní, máme lepší náladu.
Je 13:10, jsme v Moravské Chrastové a osvěžujem se v místní hospůdce. Zdeněk si pochvaluje čelenku a je rád, ze ucho dostalo rozum a přestalo bolet, kéž by dostaly rozum i naše zadnice. Máme za sebou 80 km, kola se točila 3:40 h, průměrná rychlost tedy činí 21,8 km/h včetně procházek po Letovicich atp. Po radě domorodců v Březové n.Svitavou odbočujem na cyklostezku okolo řeky.
Je tu neuvěřitelný klid, krásná příroda a pohoda. Počasí se však stále nelepšilo a tak jsme konečně vyměnili kraťase za kalhoty.
14:15 jsme ve Svitavach a pouštíme se do výtečného oběda. Máme za sebou 98,5 km, 4:28 h čistého času jízdy, průměrná rychlost je 21,96 km/h a maximální dosažená rychlost je 59,67 km/h. Navrhuju, že bychom se tu mohli stavit u kamaráda a třeba si i u něj postavit stan. Zdenda ma však jiné představy a kamarádovi se stejně nemůžu dovolat, takže po hodině příjemného posezení a poobědvaní pokračujem dál.
Za Svitavama bylo líp, provoz je tu o poznání slabší a velké kopce tu taky nejsou, občas si taky nějaký ten kopeček hrdě vyjdem :).
Je 18h, jsme v Lipchavách a sedíme při kofole pod přístřeškem příjemné hospůdky, myslím, že by byla příjemná i kdyby tu obsluhovala Ježibaba, ale vrchní je pohodář a ptá se odkud jsme a kam míříme, vážně je tu fajn. Máme za sebou 137 km a čistý čas jízdy je 6:57. Sedáme na tandem a pokračujem, jen na chvilku zastavíme na mostě přes Orlici a jedem dál. Před Rychnovem jsme si vyšli kus prašné cesty k Potštejnu, ale je zavřeno, zkusíme to znovu na zpateční cestě. V Rychnově jsem spáchal u bankomatu útok na svou kartu a vrátil Zdendovi peníze. Za Rychnovem jsme posvačili salámek s lisovanými rohlíčky, myslim, ze už dlouho nám tak nechutnalo.
Neuveřitelně prěkvapení přišlo v Solnici, šlapem si to big hill, vidím vpravo pod silnicí hřbitov a říkam: "Zdendo, když vidím ten hřbitov, já bych tak spal" a o sto metru výš vyběhne z auta chlapik a fotí si nás a křičí "já už vás dnes vidáěl, když jsem jel do Brna!! :)" A my celí zpitomělí místo, abychom pozdravili, tak jen zborově zařvem "diky!!"
Je 20:45, dorazili jsme do Bíleho Újezda, sedíme v hospodě U sekerky a chystá se nam večeře, budeme mít smažáček :). Sluníčko konečně vylezlo z mraků, ale chystá se zapadat. Máme 167,52 km, čistý čas jízdy je 7:46 h, průměrná rychlost je tedy 21,56 km/h a maximalní dosažená rychlost je 65,47 km/h. Tady už to rozhodně zabalíme. Dávame si pivo s extra pěnou a nechce se nám už vůbec nic. Večeře byla výborná, je tma a my vyvádíme velblouda. Celá hospoda se s náma jde rozloučit ven. Nasedáme a jedem za vesnici, zhasínáme světla a dáváme se po polní cestě kolem lánu kukuřice asi po 300 m od silnice, kde jsem zavedl tandem do kukuřice a oblékl mu pláštěnku, abychom měli všichni 3 (já,Zdeněk i velbloud) klidné spaní. Stan jsme postavili v trávě na mezi, nafoukli matrace a uložili se k zasloužénemu a vytouženému spánku :).
Je pátek 5.8. 6 hodin ráno, Zdeněk vylezá ze stanu protože je mu šílená zima, nevím, jestli mu to pomohlo, ale já se statečně valím dál, stejně musíme počkat s balením, než oschne stan a to bude ještě pěknou chvíli trvat, protože sluníčko je ješte příliš nízko. Asi po hodině začnu vyfukovat matraci, otevřu stan, abychom se zbavili i sražené vlhkosti na vnitřní straně stanu, zbalíme věci, odkolíkujem stan a přenášíme ho z místa na místo, aby na něj co nejvíc svítilo sluníčko, Pat a Mat by se od nás mohli učit :)).
Je 9:30 nasazujem přilby a jedeme dál, obloha je jako vymetená. Projiždíme Dobruškou, myslím, že by tudy netrefil ani F.L.Věk, ale máme štěstí, Zdenda trefi :).
V 10:15 vyšplháme do Nového Města nad Metují, mít takový kopec doma, tak se buď odstěhuji, nebo z toho udělam atrakci pro šílence :D.
Za dnešek jsme ujeli 14,5 km, celkově z Otnic od včerejšího rána 182 km, průměrná rychlost 21,6 km/h, max 65,47 km/ha, celkový čas kola v pohybu činí 8:25 h.
Parkujem u zahrádky první restaurace a přemýšlíme co k snidani, vyhraje to čočková polévka s rohlíčkama. Zatímco si pochutnávám, uvědomuji si, že, ikdyž hlavním důvodem k této cestě je pro mě radost z pohybu, potěšení z jídla nepředstavitelně roste. Doplníme lahve a jdem kouknout na zámek. Ještě před prohlídkou si berem kraťase, protože dnes je vážně krásný slunečný den. Dávám věci do pračky. Oblečení mám sice dost, ale takové počasí na sušení jako je dnes, se musí využít. Za pračku mi slouží asi 3litrová bandaska se širokým hrdlem.
Prohlídka byla bezva. Jestě rychle doperu a nasedáme. Před zámkem se nemůžem ubránit úsměvu, to když slyšíme, jak kolemjdoucí Francouz se pokouší číst reklamu, kterou máme na rámových brašnách a na zádech oranžových výstražných vest, ve kterých jezdíme.
Pokračujem přes Nachod, kde bych taky rád kouknul na zámek, ale Zdenda už chce být u strýce a tak to necháváme na později. Z Náchoda si chceme ušetřit cestu po neznámých objíždkách a tak se dáváme po Zdenkovi důvěrně známé silnici, jen škoda, že se celá předělává, takže poslední úsek cesty do Hronova kličkujem ve štěrku mezi dírama, stavebníma strojema a spoustou kolegů v oranžových vestách :).
K vytouženému příjezdu do Hronova dochází ve 14 h a máme za sebou celkem 200,1 km, kola se točila 9:32 h.
Dříve než pojedem ke zdeňkovu strýci se jestě stavujem u jeho znamých, kde na nás už čekají, protože zdeňkovi rodiče už všechny obvolali. Dostaváme zde výborný dlabanec, vyprávíme a domlouváme se, že půjdem večer posedět. Do cíle, což je jen o pár ulic dál přijíždíme asi v 15:30. Strýc nás už taky očekává a ptá se jaká byla cesta. Máme tu uz i nachystané spaní, ale nechci byt příliš na obtíž a tak se strýce ptám , jestli bych si mohl někde postavit stan, s vysvětlením, že jsem lačný po romantice, což je taky pravda. Strýc mi na to odpoví, že by bylo ale dobrý posekat trávu na zahradě a pak, že si ho tam můžu postavit. Chvíli na to vytahuje z dílničky dělanou sekačku, následuje malá instruktáž, přezutí do holínek a už seču a Zdeněk hrabe. Jsme asi tak v půli práce a Zdeněk se chýta za hlavu se slovy, "tak a spíme ve stanu oba", zprvu nechápu, ale pak vidím - zdeňkovi rodiče dojeli autem. Nestačíme se divit, ale Zdeněk je rád, protože mu dovezli kytaru. Za chvíli máme dosečeno a pohrabáno. Ještě postavím stan, taky kolo k blízkému stromu tak, abychom to neměli daleko k šatně, za níž nám slouží rámové brašny velblouda, ještě mu obléknem pláštěnku a jdem se zkulturnit. Dávám si sprchu a je mi blaze, koupelna je plná slunce a ja si připadám jako v Ráji. Asi za hoďku vyražíme do ulic načerpat atmosféru jiráskova Hronova. Večer je příjemný, ale chladný, sedíme na zahrádce jedné z mnohých hronovských hospůdek, hraje se na kytary, pije a pěje. Ačkoli běžně ulehám v 1 i ve 2 rano tentokrát jsem už ve 22h tak ospalej, ze nemužu udržet víčka a taky je mi už docela zima. Loučím se a jdu bydlet. A bydlet půjdu i teď, protože se mi kliží oči téměř tak jako tehdy :).